Těnovice

Těnovice
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Spálené Poříčí
Okres	Plzeň-jih
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°37′31″ s. š., 13°37′58″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	113 (2021)[1]
Katastrální území	Těnovice (4,69 km²)
PSČ	335 61
Počet domů	52 (2011)[2]
Těnovice
Další údaje
Kód části obce	165921
Kód k. ú.	765929
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Těnovice (dříve Těněvice, německy Teniowitz^[3]) jsou vesnice, část města Spálené Poříčí v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Spáleného Poříčí. V roce 2011 zde trvale žilo 107 obyvatel.^[4]

Těnovice je také název katastrálního území o rozloze 4,69 km².^[5] Počet domů v roce 1930: 43. Počet obyvatel v roce 1930: 227.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.^[6]

Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Vesnice o sedmi lánech je poprvé zmíněna v roce 1360, kdy byla vlastněna bratry Ondřejem a knězem Zdeňkem. Ještě v předhusitské době byly Těnovice spojeny s Číčovem. Těnovické sídlo se stalo druhořadým a následně zaniklo. V 15. stoletím byly Těnovice poprvé krátce sloučeny se (Spáleným) Poříčím. Po smrti bratrů Jana a Ješka Pořičských z Dlouhé Vsi před rokem 1458 se o statek vedly spory a kolem roku 1510 ho získal Jan Číčovec z Číčova, který ho připojil zpět k Číčovu. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, roku 1583 Těnovice koupil Václav Karel ze Svárova. Svárovští zde zřejmě na místě původní tvrze postavili zámeček, zřídili dvůr a také založili špitál pro šest místních chudých. Po třicetileté válce v Těnovicích k roku 1655 hospodařili tři sedláci a deset zahradníků. Po Svárovských získali Těnovice roku 1669 Hloškové ze Žampachu, od roku 1675 je drželi Engelové z Engelflussu. Roku 1721 je koupila hraběnka Anna Polyxena z Clary a Aldringen, rozené des Fours de Monte a Adinville, za 91 tisíc zlatých a připojila je definitivně ke Spálenému Poříčí. Zámek nebyl obýván a beze stopy zmizel. V polovině 18. století se zde připomíná dvanáct hospodářů a poměrně hodně řemeslníků: dva tkalci, krejčí, punčochář, panský sládek, bečvář, kovář, becí pastýř, podruh, mlynář, který měl v nájmu panský mlýn dále učitel, krčmář, a současně švec. V roce 1850 zde byl zřízen obecní úřad, do roku 1920 bylo osadou Těnovic Záluží. Místní národní výbor tu byl ustaven po druhé světové válce, od roku 1960 spravoval i Lučiště, od roku 1964 také Hořehledy. V roce 1986 byl začleněn pod celek místní národní výbor Spálené Poříčí. Tento stav zůstal nezměněn i po roce 1990.

Pamětihodnosti

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen v registrech papežských desátků již k roku 1352. Původně gotický kostel postavený na počátku 14. století. Koncem 17. století byl částečně zbarokizován.
• Barokní fara čp. 4
• Škola, která byla poprvé zmíněna v roce 1665
• Těnovická skála
• Buddhistická stúpa osvícení na Těnovické skále

Osobnosti

• Klotylda Vuršrová (1864–1932), spolková činovnice, šachistka, sufražetka a feministka
• Václav Valenta-Alfa (1887–1954), blovický řídící učitel a legionářský spisovatel
• Antonín Palát (1899–1918), básník padlý na italské frontě

Odkazy

Reference

Literatura

• HRACHOVÁ, Mařík: Blovicko a Spálenopořičsko na starých pohlednicích a fotografiích, Vydavatelství Baron, 2013, s. 283–286

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Těnovice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa katastru Těnovice na webu ČÚZK

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.