Rafail Levickij
Rafail Levickij | |
---|---|
![]() | |
Narození | 1847 Petrohrad |
Úmrtí | 1940 (ve věku 92–93 let) Petrohrad |
Místo pohřbení | Petrohrad |
Alma mater | Imperátorská akademie umění |
Povolání | fotograf a malíř |
Rodiče | Sergej Lvovič Levickij |
Mecenáš | Mikuláš II. Ruský |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rafail Sergejevič Levickij (Rafael Sergeevich Levitsky nebo Raphael Sergeevich Levitsky; Рафаил Сергеевич Левицкий; 1847–1940) byl ruský romantický a impresionistický umělec a fotograf, který byl aktivním účastníkem hnutí Peredvižniků.
Rafail Levickij se narodil v bohaté aristokratické rodině. Byl synem hraběte Sergeje Levického (1819–1898), jednoho ze zakladatelů fotografie v Rusku, průkopníka, vynálezce, inovátora a portrétního fotografa. Oženil se s Annou Vasiljevnou Olsufevskou. Byl bratrancem z druhého kolena Alexandra Gercena (1812–1870), spisovatele a významné osobnosti veřejného života
Byl přítelem Lva Nikolajeviče Tolstého (1828–1910), kterého navštěvoval a zůstával s ním a jeho ženou na několika událostech.
Rafail Levickij byl také profesorem umění a uznávaným umělcem, dvorním fotografem nejvíce známým svými portréty rodina cara Mikuláše II. Alexandroviče, posledního císaře Ruska.
Život a dílo
Jeho otec Sergej Lvovič Levickij byl portrétní fotograf, vynálezce a inovátor, jeden z prvních ruských fotografů vůbec. V Petrohradu vlastnil nejstarší a nejznámější fotoateliér.[1] Je autorem několika technických vylepšení v technice fotografie. Jako jeden z prvních využíval umělé osvětlení, zabýval se ostrostí, používal fotografické měchy, jako jeden z prvních používal zaměnitelný dekor na malovaném pozadí, retušoval negativy, které také používal na montáž. Vícekrát zvítězil na mezinárodních výstavách.
Jeden z prvních velkých fotografických ateliérů v Rusku byl ten, který vlastnil a provozoval Sergej Levickij. Založil jej po svém návratu z Paříže na podzim roku 1849 v Petrohradu s názvem Светопись (Kresba světlem) 22. října 1849. Zde pořídil portréty ruských spisovatelů, výtvarníků a osobností veřejného života. Nejslavnější fotografie Levického je pravděpodobně skupinový portrét ruských spisovatelů - redaktorů časopisu Современник (Současník): Ivan Alexandrovič Gončarov, Ivan Sergejevič Turgeněv, Lev Nikolajevič Tolstoj, Dmitrij Vasiljevič Grigorovič, Alexandr Vasiljevič Družinin a Alexandr Nikolajevič Ostrovskij, který zrealizoval v roce 1856. Levickij se nejvíce proslavil portrétními fotografiemi umělců, spisovatelů a osobností veřejného života (mezi těmito významnými osobnostmi byli např. Nikolaj Někrasov, Vladimir Sollogub, Fjodor Ťutčev, Pjotr Vjazemskij, Alexandr Strugovščikov, Vasilij Botkin, Ivan Panajev, Pavel Annenkov, Dmitrij Grigorovič, Sergej Volkonskij).
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/56/Rafail_Levitsky_-_Bridge_in_the_Woods.jpg/220px-Rafail_Levitsky_-_Bridge_in_the_Woods.jpg)
Do devadesátých let bylo studio společným podnikem otce a jeho syna Rafaila Levického. Fotografie z této doby mají na rubu rozlišovací text Levickij a syn (Левицкий и сын).
V květnu 1878 byl v rámci Ruské technické společnosti (Русское Техническое общество) jedním ze zakladatelů oddělení Fotografie a její aplikace, které spolupracovalo s Dmitrijem Ivanovičem Mendělejevem a dalšími vědci, a experimentovalo s fotografováním při umělém světle.
Po smrti svého otce v roce 1898 pokračoval v rodinné tradici portrétního studia syn Rafail, pořídil slavné fotografie cara Mikuláše II. a carevny Alexandry a jejich dětí Olgy, Taťány, Marie a Anastázie a Alexeje Nikolajeviče. Fotografie Romanovců byly tak populární, že si vyžádaly zvláštní reprodukované vydání nakladatelství Bon Marché.
Zatímco v Petrohradu studio stále fungovalo, Rafail začal tradici fotografování ruských herců a běžných obyvatel Ruska.
Studio se nacházelo na nábřeží řeky Mojky 30 (léta 1860), později na ulici Něvském prospektu 28 (1890) a nakonec v ulici Kazaňskaja 3 (1898, dům se nezachoval).
Levického petrohradské studio zůstalo v provozu až do roku 1918, kdy bylo Sověty uzavřeno.
Dědictví
Odkazy Sergeje a Rafaila Levických byly během sovětské éry potlačovány, podobně jako se staly obětí aristokratický původ a vztahy k rodině Romanovců.
Během sovětské éry zněl oficiální výklad vývoje fotografie v Rusku v předrevolučním období takto: „V naší zemi, do Velké říjnové socialistické revoluce, fotografický průmysl nebyl. Fotografické produkty se vyráběly jen v několika málo polořemeslných továrnách. Přestože naši krajané byli spojeni s mnoha zásadními vynálezy ve fotografii... vládnoucí kruhy autokracie bránily rozvoji domácí fotografie, fotoaparáty, desky a fotografický papír se dovážely především ze zahraničí“.
Galerie
- Portrét vesnické dívky (1877), Nekrasov Apartment Museum, Petrohrad, Rusko
- Pohled na Mazzolada di Lison, Veneto, Itálie (1896), Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada
- R.S. Levickij (vzadu) a E.L. Prahova (vpředu) skica Ilji Repina Repin (1879)
- Večerní nálada v Rapallo, Genova, Liguria, Itálie (1885) Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada
- Dědeček Vlas. (1895) The Chuvash State Art Museum, Chuvashia Republic
- Villa a hostinec v Trieste, Friuli-Venezia Giulia, Itálie (1907), Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada
- Odpolední nálada o ruském snu (1908) Di Rocco Wieler Private Collection, Toronto, Kanada
Odkazy
Reference
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Teze k dějinám fotografie v letech 1839 - 1918 [online]. Pavel Scheufler [cit. 2010-07-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
Literatura
- Elliott, David (ed.), Photography in Russia 1840–1940 (1992) London: Thames and Hudson.
- Hannavy, John, Encyclopedia of Nineteenth-Century Photography (2007) CRC Press.
- Henisch, Heinz K. & Henisch, Bridget A., The Photographic Experience: Images and Attitudes, 1839–1914 (1994) The Pennsylvania State University Press.
- King, David. (1997). The Commissar Vanishes: The Falsification of Photographs and Art in Stalin's Russia. New York: Metropolitan Books.
- Русская фотография: Середина XIX - нач. XX в.: [Альбом]. СПб., 1996; Бархатова Е. В. Терновый венец фотографии // Мир дизайна. 1997. № 1/2. С. 30-33.
- Advertisement of Chevalier's "PVC" Lens from the catalogue, Instruments Pour La Photographie by Arthur Chevalier (Paris) 1863
- Sartori, Rosalind. (1987). "The Soviet Union." In A History of Photography: Social and Cultural Perspectives, ed. Jean-Claude Lemagny and André Rouillé. Cambridge, UK: Cambridge University Press.
- Shudakov, Grigory (1983). Pioneers of Soviet Photography. New York: Thames and Hudson.
- Wolf, Erika "Photography." Encyclopedia of Russian History. 2004. Encyclopedia.com. 13 Jul. 2010.
- Burova G. K, Gaponov O. I, Rumjantseva V. F. Association of Mobile Art Exhibitions: in 2 т. М, Art, 1952–1959
- Tchernyshev E.A., V.D.Polenov's Memorial Estate. the Catalogue. Л, 1964
- Mosenzov G. N., Catalogue: Painting. Sculpture. Drawing. – Omsk, 1941
- Spiridonov A.N., Catalogue Omsk гос. Museum of Fine Arts: Painting, Drawing, and Sculpture. – Omsk, 1955
- Omsk Region. Museum of Fine Arts: Рус. дорев. Art: Painting, Drawing, teatr.-dekorats. Art, a sculpture. Кат. – Л, 1986
- Guidebook to Dashkovsky meeting of images of Russian figures. – m. 1882. (Mosk. публ. And Rumjantsev. Museums)
- Makarenko Nickolay, Report written by request of the Committee of Imperial Society of Honouring Visual Arts, published Saint Petersburg, 1914.
- Tolstoy Lev Nikolaevich, Volume 84, Letters written to S.A. Tolstoy 1887–1910, complete works; letter written January 1895.
- Kim E.V., I.A. Shljakov and an Art Life in Rostov (I. 1880-1890th) Books of Visitors of the Rostov Museum of Church Antiquities.
- Strunsky Rose, translated Journal of Lev Nikolaevich Tolstoy translation -1917.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rafail Levickij na Wikimedia Commons
- Levickij na photonews.ru
- Článek na bse.sci-lib.com
- Levickij na ne-bud-duroi.ru