Otto Wegener

Otto Wegener
Narození	20. ledna 1849 Helsingborg
Úmrtí	4. února 1924 (ve věku 75 let) 8. pařížský obvod
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (1924–2002) kostnice Père-Lachaise (od 2002)
Povolání	fotograf
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (1914) komandér Řádu slávy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Wegener (20. ledna 1849, Helsingborg – 4. února 1924, Paříž)^[1][2] byl francouzský portrétní fotograf švédského původu.

Životopis

Když mu bylo osmnáct, přestěhoval se do Paříže, aby si otevřel fotografický ateliér. Kde a jak se fotografii naučil, není známo. Rychle si získal pověst profesionála; specializující se na fotografie kulturních a zábavních osobností. Svá díla podepisoval „OTTO“ zlatými písmeny, aby odpovídal nápisu nad dveřmi jeho studia. Nakonec svým podnikem obsadil čtyři patra budovy.^[3]

Fotografii učil prince Evžena Švédského, vévodu z Närke a Edward Steichen byl jedním z jeho asistentů. Nejslavnější jsou jeho portréty Isadory Duncanové, Marcela Prousta, který byl také jeho přítel, a Paula Verlaina, který umělci pózoval v roce 1893 jako součást své přípravy stát se kandidátem na členství ve Francouzské akademii.

Účastnil se mnoha výstav; ve Francii i v zahraničí. Požár v jeho ateliéru v roce 1916 způsobil značné škody.^[4] Přestože znal fotografa Eugèna Piroua, nikdy s ním nebyl profesionálně spojen, jak se často mylně předpokládá. K chybě došlo poté, co bratři Georges a Oscar Mascré začali bez jeho svolení používat Pirouovo jméno a později inzerovali jako „Otto-Pirou“, což je zjevný odkaz na Wegenera.^[5]

Přestože mu byly uděleny dvě zlaté medaile, ve svých propagačních materiálech se o nich nikdy nezmínil. Většina jeho děl byla ve „kabinetním“ formátu (14,5x10 cm) nebo větším. Jen velmi málo jich je v populárním formátu carte de visite.

Měl tři syny, včetně Maurice Otto Wegenera (1875–1918), začínajícího umělce, který údajně zemřel na fyzické a duševní vyčerpání v důsledku války.^[6]

Vybraná díla

• 
  Boni de Castellane
• 
  Alžběta Bavorská
• 
  Marcel Proust
• 
  Paul Verlaine
• 
  Claude Debussy
• 
  Ida Rubinstein, ruská baletka
• 
  Einar Bjørnson
• 
  Comtesse Elisabeth Greffulhe 1899
• 
• 
  Élisabeth de Caraman-Chimay (1860–1952)
• 
  Edward Steichen, 1906
• 
  Elegantní dáma v klobouku, 1910
• 
  Isadora Duncan se svými dětmi, 1913
• 
  Ida Rubinstein jako Kleopatra, 1909
• 
  Elegantní dáma na sedačce, asi 1900
• 
  Pohled na Nice nebo Benátky, asi 1900

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Wegener na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Wegener na Wikimedia Commons