LGBT práva ve Slovinsku

Lesby, gayové, bisexuálové a trans lidé (LGBT) ve Slovinsku nemají na rozdíl od heterosexuální většiny stejný přístup ke všem právním ochranám a institucím, ačkoli je Slovinsko považováno v oblasti práv leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob (LGBT) za jednu z nejpokrokovějších zemí bývalé Jugoslávie, střední Evropy a slovanských národů.

LGBT historie ve Slovinsku

Podle trestního zákoníku přijatého 30. června 1959 byl stejnopohlavní sexuální styk mezi muži ilegální v rámci celé tehdejší Jugoslávie. Během první poloviny 70. let byly všechny trestní zákony platné v rámci Federativní republiky Jugoslávie decentralizovány na 8 jednotlivých států a provincií. Nový trestní zákon dekriminalizující homosexuální styk byl schválen r. 1976 a vešel v účinnost v r. 1977. Veškerá diskriminační legislativa byla zrušena. Ve staré verzi zákonů není žádná zmínka o lesbických vztazích.

Legální stejnopohlavní styk

Stejnopohlavní sexuální styk je legální od r. 1977.

Registrované partnerství ve Slovinsku

Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Homosexuální páry mohou od 23. července 2006 uzavírat registrované partnerství s omezeními v dědických právech, právech na sociální zabezpečení a příbuzenských právech.^[1]

V červenci 2009 Ústavní soud Slovinské republiky shledal, že § 22 Zákona o registrovaném partnerství porušuje ustanovení Hlavy 14 Ústavy Slovinské republiky o diskriminaci na základě sexuální orientace, a nařídil změnu legislativy do uplynutí 6 měsíců.

V prosinci 2009 převážně levicově orientovaná vláda vypracovala nový Zákon o rodině, který by homosexuálním párům dával plné uznání jako mají heterosexuální páry, včetně manželství a adopcí, a dal jej k projednání Státnímu shromáždění Republiky Slovinsko. Zákon byl ve Státním shromáždění následně zamítnut, nicméně byl přijatá měkká verze tohoto návrhu v červnu 2011, která garantovala registrovaným partnerům stejná práva, jaká jsou v manželství, včetně osvojení dítěte biologického partnera, ale znemožňující registrovaným partnerům si společně osvojit dítě.^[2] Tento návrh byl však dočasně pozastaven kvůli referendum o rodině, v němž se hlasovalo o znovunavrácení k verzi registrovaného partnerství z r. 2006.

V prosinci 2014 opoziční strana Levicové sdružení předložila návrh novely zákona, který by změnil definici manželství v zákoně přijatém r. 1976 na trvalý svazek dvou osob.^[3] Vláda Mira Cerara 29. ledna 2015 nezaujala k předložené novele žádné stanovisko.^[4] Dne 10. února 2015 návrh novely schválila Komise pro práci, rodinu a sociální politiku při Národním shromáždění v poměru hlasů 11:2 při druhém čtení.^[5] Parlament svůj konečný verdikt odložil až na plenární zasedání v březnu 2015.^[6]

Dne 3. března 2015 Shromáždění schválilo návrh při třetím čtení v poměru hlasů 51:28.^[7] Dne 10. března 2015 Národní shromáždění v poměru hlasů 14:23 zamítlo návrh na opětovné hlasování.^[8] Odpůrci zákona sepsali petici za vypsání referenda o stejnopohlavních manželstvích. Ta získala pro dostatek podpisů pro vypsání reference. Poté se čekalo na stanovisko Ústavního soudu, zda referendum bude, či nikoliv. Ten 22. října 2015 rozhodl v poměru hlasů 5:4 v neprospěch Národního shromáždění, a sice že Národní shromáždění nemůže vykládat ústavu a že blokování referenda bylo nelegální. Rozhodnutí sice prošlo těsně, ale přece jenom vyvolalo v ústavním pořádku země určité změny, tedy omezenou pravomoc Národního shromáždění rozhodovat o klíčových aspektech veřejného života. Proto se také na základě platného Článku 90 Ústavy Slovinské republiky a výše uvedeného rozsudku mělo konat v brzké době referendum.^[9] K tomu došlo 20. prosince a návrh zákona v něm byl zamítnut.

21. dubna 2016 přijalo Shromáždění návrh zákona garantující stejnopohlavním partnerstvím veškerá práva a povinnosti plynoucí z manželství, vyjma adopcí a asistované reprodukce.^[10] V reakci na to byla spuštěná petice za vypsání referenda, na nějž ale předseda Shromáždění nepřistoupil. Řekl, že by to bylo v rozporu se zákonem o všeobecném referendu. Zákon začal platit 24. května 2016 a účinnosti nabyl k 24. únoru 2017.^[11][12]

Služba v armádě

Slovinsko zrušilo povinnou službu v armádě r. 2003.

Ochrana před diskriminací

V r. 1998 byl přijat zákon zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace v zaměstnání, jakož i pro uchazeče o zaměstnání.^[13] Diskriminace je rovněž zakázána i v ostatních oblastech, ve vzdělávání, bydlení i přístupu ke zboží a službám, čímž se Slovinsko zařadilo mezi státy EU s nejrozsáhlejší antidiskriminační legislativou.^[14]

Veřejné mínění

Podle statistiky výzkumu Eurobarometru z prosince 2006 31 % Slovinců podporovalo stejnopohlavní manželství a 17 % adopci homosexuálními páry (Průměr EU 44 % a 33 %).

Výzkum provedený prostřednictvím Delo Stik v únoru 2015 ukázal, že 59 % Slovinců podporuje stejnopohlavní manželství a 38 % adopce homosexuálními páry. Statistika vznikla v době projednávání návrhu zákona o manželstvích osob stejného pohlaví v Národním shromáždění. Výsledky ukázaly, že pouze těsná většina (51 %) Slovinců podporuje nový zákon.^[15]

LGBT hnutí ve Slovinsku

LGBT organizace jsou už od r. 1984 obecně nejvíce aktivní v Lublani, kde byly založeny organizace ŠKUC (Studentské kulturní středisko v Lublani) a Kulturní organizace pro socializaci homosexuality. V r. 1985 vznikla lesbická skupina Lilit, která se sloučila se ŠKUC roku 1987. V roce 1990 se organizace sloučily do jednoho LGBT hnutí s názvem Roza Klub.

V ostatních oblastech země je gay scéna velmi malá.

Postoj společnosti

Dle šetření Eurobarometru z prosince 2006 vyšlo najevo, že 31 % Slovinců podporuje stejnopohlavní manželství a 17 adopce homosexuály (Průměr EU 44 a 33 %).

Gay kultura

V Lublani je mnoho gay friendly klubů a barů. Začalo se s velmi omezeným množstvím podnikům. Nicméně jejich počet ročně stoupá. V klubu K4 v Lublani mají každou jednu sobotu v měsíci svá setkání gayové a lesby. V klubech Factory a Bolivar se pořádají gay a lesbické večírky skupinou Jing Jang. Party se koná vždy jednou za měsíc. Další gay friendly bary a kluby v Lublani jsou Lan, Tiffany a Galerija.

Antigay násilí

V celém Slovinsku se vyskytlo mnoho případů násilí proti LGBT lidem. Jde například o útok ze strany mladých extrémistů v rámci literárního setkání v jednom z nejznámějších gay barů v Lublani. Mezi zraněnými byl i Mitja Blažič.

V r. 2007 bylo zraněno několik mladých mužů v Mariboru v rámci festivalu gay pride. Ve venkovských oblastech Slovinska jsou místní lidé jen velmi zřídka přívětiví vůči gayům, lesbám, feminismu a transgender lidem atd.

Životní podmínky

Legální stejnopohlavní styk	(1977)
Rovný věk legální způsobilosti k pohlavnímu styku	(1977)
Antidiskriminační zákony v zaměstnání	(1998)
Antidiskriminační zákony v přístupu ke zboží a službám	(1998)
Antidiskriminační zákony v ostatních oblastech (homofobní urážky, zločiny z nenávisti)	(1998)
Stejnopohlavní manželství	(2022)[16]
Jiná forma stejnopohlavního soužití	(2006)
Adopce dítěte partnera	(2011)[17]
Společná adopce dětí stejnopohlavními páry	(2022)[16]
Gayové a lesby mohou otevřeně sloužit v armádě
Možnost změny pohlaví	[18]
Přístup k umělému oplodnění pro lesbické ženy
MSM smějí darovat krev
Náhradní mateřství pro gay páry

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Slovenia na anglické Wikipedii.

Související články

• LGBT práva v Evropě

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu LGBT práva ve Slovinsku na Wikimedia Commons

LGBT práva v evropských zemích
Země	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Severní Makedonie • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Území se sporným postavením	Abcházie • Jižní Osetie • Kosovo • Podněstří
Teritoria, kolonie a zámořská území	Faerské ostrovy (Dán.) • Gibraltar (VB) • Guernsey (VB) • Jersey (VB) • Man (VB)